Čísla a strategie: Účetnictví, daně, mzdy a ekonomika firmy od A do Z
Případové studie, odborné články a tipy o účetnictví, daních, mzdách a finančním řízení firem z blogu účetní kanceláře Jaspar. V mluvené podobě pro ty, kteří místo čtení raději poslouchají. 🎧
Čísla a strategie: Účetnictví, daně, mzdy a ekonomika firmy od A do Z
Díl # 10 Revoluce ve firemních inovacích: jak na odpočty na výzkum a vývoj
Use Left/Right to seek, Home/End to jump to start or end. Hold shift to jump forward or backward.
Daňové odpočty na výzkum a vývoj dlouho vyvolávaly v českých firmách spíše hrůzu z byrokracie. Od ledna 2026 je ale všechno jinak. Schválená legislativa přinesla do této oblasti doslova revoluci – stát zatraktivnil sazby a definitivně ukončil nesmyslné „projektové peklo“, které firmy od inovací odrazovalo.
V této epizodě se podrobně podíváme na to, jak v moderním účetnictví správně a bezpečně využít novou 150% sazbu. Zjistíte, jak poznat skutečný výzkum od běžné inovace, co přesně bude zajímat finanční úřad a proč ani objevení „slepé uličky“ neznamená ztrátu nároku na odpočet.
V dnešní epizodě podrobně rozebíráme:
- Kouzlo dvojího uplatnění: Jak si z nákladů odečíst vývojářské mzdy podruhé a reálně ušetřit miliony na daních.
- Uznatelné vs. neuznatelné náklady: Proč kmenové mzdy a materiál projdou, ale faktury na IČO nebo cloudové služby (AWS, OpenAI tokeny) finanční úřad neuzná.
- Technologická nejistota v praxi: Jak úředníci hodnotí výzkum podle Frascati manuálu a kde je hranice mezi běžným skládáním "lega" a skutečným výzkumem.
- Praktický průvodce pro účetní: Tři nezbytné kroky k neprůstřelné analytické evidenci a správnému audit trailu (včetně timesheetů).
- Nová projektová dokumentace: Jak sepsat účinný štít proti kontrole z FÚ na pár stránek, aniž byste museli mít vše formalizované už před startem projektu.
V tomto dílu najdete:
[0:44] Úvod: Konec projektového pekla a nová pravidla od roku 2026
[1:44]Jak funguje dvojí uplatnění výdajů a atraktivní 150% sazba
[3:57]Na co lze odpočet uplatnit (a do jakých pastí nešlápnout)
[5:44]Běžná inovace vs. skutečný výzkum pohledem úředníka
[8:04]Účetní okénko: Analytika, doklady a daňové přiznání
[10:18]Projektová dokumentace jako váš štít (a proč nevadí neúspěch)
Líbí se vám podcast Čísla a strategie? 🙏 Podpořte naši tvorbu tím, že přidáte své hodnocení. Nezapomeňte také podcast sledovat, aby vám neunikla žádná nová epizoda. 👍
Spojte se s námi:
Vítejte v podcastu Čísla a strategie účetní kanceláře Jaspar. Těm, kdo raději poslouchají, než čtou, přináší v mluvené formě vybrané odborné články, případové studie a komentáře z našeho blogu. Pokrýváme témata spojená s účetnictvím a daňovou evidencí, všemi druhy daní, personalistikou a mzdovou agendou, ale také pokročilejší témata jako řízení ekonomiky a financí v malých a středních českých firmách, účetní a daňová problematika fúzí a akvizic a podobně. Nyní se pojďme ponořit do tohoto dílu.
Úvod
SPEAKER_01Dneska se podíváme na téma, které v mnoha českých firmách a startupech léta vyvolávalo spíše husí kůži. Budeme se bavit o daňových odpočtech na výzkum a vývoj. Možná si říkáte jasně, o tom jsem už slyšel, ale finančák nám to stejně škrtne kvůli chybějícím datumu na papíře a měli byste pravdu. Tedy měli byste pravdu ještě v roce 2025. Jenže pravidla, která začala platit od 1. ledna 2026 přinesla do této oblasti doslova revoluci. Stát konečně zatraktivnil sazby a co je možná ještě důležitější, ukončil to prokladé projektové peklo tedy nesmyslnou byrokracii, která firmy odrazovala. Dnes si rozebereme, jak to celé funguje, co si reálně můžete z daní odečíst. Jak se finanční úřad dá na běžnou inovaci skutečný výzkum. A hlavně na co by si měli dát pozor účetní. Jdeme na to.
Jak funguje dvojí uplatnění výdajů
SPEAKER_01Pojďme si na úvod vysvětlit to úplně základní, jak tenhle odpočet vlastně funguje. Zapomeňte na nějaké dotace z Evropské unie, kde čekáte na vypsání programu a píšete 100 stránkové žádosti. Tohle je nástroj, který máte plně ve svých rukou a to přímo přes daňové přiznání. Říká se tomu kouzlo dvojího uplatnění výdajů. Představte si, že platíte vývojáře. Jeho mzda je pro vás standardní náklad, ten vám sníží zisk a tím pádem i základ Daně, úplně běžným způsobem v účetnictví. Ale to kouzlo spočívá v tom, že u odpočtu na výzkum a vývoj vezmete tento samý náklad tu samou mzdu a mimo účetnictví ji odečtete od základu Daně ještě jednou. A tady přichází ta obrovská změna od roku 2026. Do konce loňského roku jste si mohli odečíst 100% těchto nákladů. Nově je to ale rovnou 150%. Platí to pro uplatnitelné výdaje do výše 50 milionů korun. Takže pokud dáte do vývoje 10 milionů, snížte si základ daně o dalších 15 milionů. V hotovosti tak na daní z příjmu ušetříte při současné 21% sazbě více než 3 miliony korun. A to už jsou peníze, které se hodí na další rozvoj. Nemyslíte? A to nejdůležitější? Dříve jste museli mít tzv. projektovou dokumentaci sepsanou a orazítkovanou přesně před tím, než jste začali pracovat, penále padaly i za chybějící datum, ačkoliv vývoj prokazatelně proběhl. Dnes už je důraz na to podstatné, jestli ten výzkum opravdu proběhl a jestli jste řešili skutečné překážky. Papíry můžete finalizovat i v průběhu roku.
SPEAKER_00Pokud je dnešní téma něčím, co ve své firmě právě řešíte, nebo prostě jen hledáte novou účetní kancelář, jsme vám k dispozici. Navštivte náš web.cz a ozvěte se. Rádi se s vámi potkáme. Teď už ale pojďme zpět k dnešnímu dílu.
Na co lze odpočet uplatnit
SPEAKER_00Zní to skvělé, že?
SPEAKER_01Ale abyste na tu úporu dosáhli, musíte přesně vědět, co si do těch nákladů vlastně můžete dát a co vám úřad naopak bez milosti vyhodí. Zákon je v tomhle hodně nekompromisní. Co tedy můžete násobit tou výhodnou 150% sazbou, hlavně mzdy platy vašich kmenových zaměstnanců, vývojářů, inženýrů, testerů, klidně i projektového manažera. Ale pozor, musíte mít perfektně vedenou evidenci času, tzv. Nemůžete uplatnit celý plat programátora, pokud půlku měsíce dělal na klientské podpoře. Dále sem patří poměrná část odpisů firemního majetku vašich vlastních serverů, 3D tiskáren nebo měřicích přístrojů, a nakonec i spotřebovaný materiál, tedy všechno to, co při stavbě a testování prototypů fyzicky zničíte nebo nenávratně využijete. A teď pozor, co do odpočtu absolutně nepatří. Tady dělá spousta firem chybů. Jsou to služby a faktury na identifikační číslo. Pokud nemáte vývojáře jako zaměstnance, ale platíte jim na identifikační číslo v rámci ŠVRC-sému nebo B2B spolupráce máte smůlu. Daňově je to nákup služby a ten nelze uplatnit. Stejně tak dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti, ze kterých neodvádíte sociální a zdravotní. A další past Cloud a API. Platíte 1000 dolarů měsíčně za AVS, azure nebo tokeny od OpenAI. Opět je to nákup služby od komerčních subjektů. Do běžných nákladů samozřejmě ano, ale do bonusového 150% odpočtu ne.
Běžná inovace vs. skutečný výzkum
SPEAKER_01Dostáváme se k tomu možná nejtěšímu. Jak se finanční úřad dívá na to, co je vlastně výzkum a vývoj. Pro šéfa firmy je vývoj každá nová funkce v aplikaci. Jenže úředník se řídí tzv. fraskaty manuálem. Ta hlavní dělí čára se jmenuje technologická nejistota. Když děláte tzv. běžnou inovaci, znamená to, že víte, jak to technologicky postavit. Používáte běžné frameworky, standardní API a existující součástky. Vaše jediné riziko je, jestli si to nakonec někdo koupí. Tohle vám úřad jako výzkum neuzná. Skutečný výzkum znamená, že na začátku vůbec nevíte, jak ten problém vyřešit. Hotová řešení neexistují nebo selhávají. Pojďme si to ukázat na příkladu z průmyslu. Dejme tomu, že chcete měřit teplotu na výrobní lince. Koupíte běžné chytré senzory, připojte je na Wi-Fi a pošlete data do cloudu na nějaký pěkný dashboard. Pro vaši firmu to je super inovace, ale technologicky jen spojujete existující kostičky Lega. Běžná inovace, neuznatelné. Ale co když potřebujete měřit data uvnitř průmyslové pece, je tam extrémní teplota a obrovské elektromagnetické rušení. Běžný senzor se tam roztaví a WiFina skrz tupec neprojde. A tak musíte vyvinout úplně nové hardwareové zapouzdení z nandardních slitin. Musíte naprogramovat vlastní komunikační protokol, který odfiltruje ten šum. Nikde na trhu takové řešení nekoupíte, musíte testovat různé materiály a reálně hrozí, že to celé prostě nebude fungovat. Bingo! Tohle je ukázkový výzkum, který si můžete odečíst!
SPEAKER_00Pokud je dnešní téma něčím, co ve své firmě právě řešíte, nebo prostě jen hledáte novou účetní kancelář, jsme vám k dispozici. Navštivte náš web.cz a ozvěte se. Rádi se s vámi potkáme. Teď už ale pojďme zpět k dnešnímu
Účetní okénko
SPEAKER_00dílu.
SPEAKER_01Není zpozorněte, pokud nás poslouchají účetní a finanční ředitelé. Jak tohle všechno správně zanést do účetnictví, aby při kontrole nenastal problém. Důležité je uvědomit si, že se tady nedělá žádný dvojitý zápis do nákladů. Během roku si účtujete mzdy a odpisy úplně normálně ve 100% výši. Kouzlo se děje až mimo účetně při podávání daňového přiznání. Účetní ale musí zajistit tři kroky. Zaprvé, povinná analytická evidence zákon vyžaduje, abyste náklady na výzkum sledovaly na oddělených účtech. Nesmíte to smíchat s běžným provozem. Takže například hrubé mzdy nebudou jen na účtu 521, ale vytvoříte si speciální analytiku třeba 5210, kterou pojmenujete mzdy vývojářů projekt A. A pokud těch projektů máte víc, musí mít každý svou vlastní analytiku. Za druhé. Audit Trail tedy propojení s doklady. Každá koruna na té výzkumné analytice musí vést k primárnímu dokladu. Umést to znamená mít podepsané měsíční výkazy práce, ty timesy. U odpisů potřebujete interní doklad o tom, s kolika procentý stroj nebo server na projektu pracoval. A za třetí, samotné přiznání. Na konci roku tyhle speciální výzkumné analytiky sečtete. Pokud je na nich třeba těch 10 milionů vynásobíte jenovou sazbou 1,5 a dostanete 15 milionů. Tuto částku uvedete do přílohy daňového přiznání a zanesete ji jako položku očitatelnou od základu daně. Výsledkem je, že firmě výjde nižší daň k zaplacení. A protože zaúčtujete nižší daň, firmě logicky zbyde vyšší čistý zisk po zanění. Zní to složitě? Zkušená účetní by s tím neměla mít problém, pokud se na evidenci dohodnete hned na začátku a nebudete to lepit zpětně.
Projektová dokumentace
SPEAKER_01Na závěr nás čeká ta tolik obávaná projektová dokumentace. Zmínili jsme, že pravidla už jsou od roku 2026 volnější, ale tenhle dokument stále potřebujete. Je to váš štít před finančním úřadem. A jak by měl vypadat? Rozhodně to nemá být marketingový leták pro investory. Úředníka nezajímá, kolik ten produkt vydělá, zajímají ho technikálie. Obvykle vám budou stačit tři až sedm stran textu, které rozdělíte do dvou částí. První část jsou formální nutnosti, kdo to dělá, jaké je ičo firmy, od kdy projekt poběží, kdo ho vede a jaký je odhadovaný rozpočet, to je v podstatě jedna tabulka. Ale pak přichází část B cíle projektu. A tady se láme chleba. Tady musíte popsat tu technologickou nejistotu. Začněte popisem výchozího stavu, co už na trhu existuje a proč to pro vás nestačí. Pak definujte tu samotnou technologickou výzvu, ten problém, na který neexistuje návod nebo hotová knihovna kódu. A nakonec popište postup řešení, jak to budete testovat, jaké máte hypotézi a že počítáte i s neúspěchem. A k tomu neúspěchu ještě jedno zlaté pravidlo na úplný závěr. Pamatujte si, že výzkum je proces. Může se stát, že na tom děláte dva roky a nakonec zjistíte, že ta architektura vůbec nefunguje a projekt zrušíte. Víte co? O nárok na odpočet nepřicházíte. Objevení slepé uličky je podle mezinárodních manuálů platným výsledkem výzkumu. Takže dokumentace vás musí chránit i v případě, že projekt nevýde. A to je k dnešnímu tématu daňových odpočtů na výzkum a vývoj vše. Od roku 2026 je to nástroj, který se opravdu vyplatí a díky 150% sazbě a menší byrokraci dává smysl i menším firmám. Doufám, že jsme vám ukázali, že už se ho nemusíte bát. Díky za poslech a pokud se vám epizoda líbila, nezapomeňte nás odebírat. Mějte se skvěle a inovujte.
SPEAKER_00Drazí přátelé, to je pro děch vše. Pokud se vám tento díl nebo celý náš podcast líbí, budeme rádi za like či komentář. Může přinést užitek někomu ve vašem okolí, sdílejte jej dál. Mějte se báječně a naschledanou u dalšího dílu podcastu: Čísla a strategie z dílny účetní kanceláře Jaspar.